Dobruška, respektive 20. ročník Dobrušského poháru se stalo místem, kde LSC Crickets protrhli šňůru nešťastných výsledků.
Stručně od začátku. Na Sobotu pohodová sestava: Pospa Jr., Cermi, Pospa Sr., Kobla, Kotlas, Kubel, Majkl, Tomáš Slavíků. V sobotu jsme suveréně vyhráli skupinu, největším problémem bylo dohodnout se kdo dá v posledním zápase kolik gólů.
Na druhý den nás opustil Pospa Sr. Cermi měl v záloze (i na soupisce) několik koní, se kterými se počítalo takže to nevypadalo na problém...jenže plány se začaly hroutit jak domeček z karet. Nejdříve dohodnutý Méďa napsal, že nemůže. Doufali jsme, že se nám podaří přemluvit jednoho ze dvojce Johny, Včelda, kteří, řekněme, plnili své rodinné povinnosti, ale nepovedlo se. K tomu se zranil Kubel, ani s ním jsme na neděli nemohli počítat. Narychlo, v sobotu pozdě večer, jsme tedy sehnali Fíka, jenže ten ráno nedorazil...
V neděli nás tedy, na poslední chvíli, doplnili Koblovi kamarádi „Nádor“ a „Hojda“. Nedělní zápasy byly pochopitelně z těch těžších, přesto jsme to více měně v klidu zvládli, po dvou výhrách jsme si zajistili první místo ve skupině a díky dvoum zmíněným borcům jsme ušetřili síly (snad to nezní hloupě). Na řadu přišlo osmifinále, zlomový zápas, se kterým Crickets mají pravidelně problémy. Až zvládnutím tohoto zápasu můžeme mluvit o úspěchu. V tomto bodě našeho příběhu musím vyzdvyhnout Lukáše Kubelku, který se na nás přijel podívat a ač zraněn, nevydržel a zapojil se do vyřazovacích bojů – tomu říkám přístup ;)
Osmifinále bylo nervy drásající drama. V první půlce jsme inkasovali, Cermi byl přetlačen borcem ve žlutým a Koblou tečovaná polostřela ovpravdu nešťastně skončila v naší síti... Jeli jsme dál, šance na obou stranách, náš tlak se stupňoval, emoce byly na pochodu (asi 3 žluté karty v náš prospěch;)). V závěru utkání po rychlém rozehrání autu příslo vytoužené vyrovnání z Kubelovy kopačky. Nerozhodný stav vydržel až do konce utkání. Na řadu přišly penalty, Crickeťáci proměnili všechny tři a soupeř ve třetí serii minul. Byli jsme ve čtvrtfinále. Třikrát hurá. Ve čtvrtfinále jsme těžili z rychle vstřeleného gólu (Tomáš se super otočil a brankáři nedal šanci). Následně jsme zodpovědně bránili a čekali na šanci, která opravdu přišla a po Kubelově příhře skóroval Kobla. To jsme trochu povolili z naší koncentrace a hned z rozehry inkasovali, přesto jsme výsledek udrželi - 2:1 a semifinále. Semifinále bylo spíše taktickou bitvou, kde nikdo nechtěl udělat chybu. Super šance jsme měli dvě, Tomáš „narval“ tyčku ze svého klasického úniku a Kotlas vyslal pumelici, kterou vytáhl skvělý golman protivníků v modrých dresech. Takže opět penalty, stejní střelci. Cermi tentokrát hned první penaltu nedal, naštěsti soupeř rovněž, Pospa chytil! Kubel dal. Soupeř přestřelil. Sláva dal a šlo se do finále. Ve finále nás čekal Gemaspol Jeseník. Kluci jezdí do Dobrušky už 9 let tuším a z toho byli asi 4krát na bedně takže žádný ořezávátka. My strach neměli. I když informace, že se hraje 15min x 2 nás nemohla potěšit. Hráli jsme přeci jen se dvěma na střídání. Zápas to byl vyrovnaný, asi v 10 min jsme inkasovali, vlastňák si dal štístko Kotlas ;) Stále jsme drželi krok. Na začátku druhé půle, ve vší úctě k rozhodčím a lidským chybám, byl písknut faul na hranici vápna (obráceně – tedy proti nám;)). Ze standartní situace jsme inkasovali a to nás dost psychicky nalomilo, ovládli nás na chvíli emoce, pustili jsme se do soupeře, nastřelili jsme tyčku... Jenomže hrát otevřeně se nám nevyplatilo. Inkasovali jsme ještě dvakrát. Za stavu 4:0 v náš neprospěch jsme ještě dokázali navázat na naší hru z předchozích zápasů a soupeře ještě přitlačili, zkorigovali jsme na 4:1, víc jsme za silného deště posledních minut finále nedokázali. Soupeř si vítězství zasloužil a my si asi vybrali už příliš štěstí v předchozích zápasech, nemluvím o únavě, která nás zužovala. Skončili jsme 2. na velkém turnaji a přepsali tak historii, největším úspěchem LSC Crickets je 2. místo na 20. ročníku Dobrušského poháru.
Dřeli jsme makali a výsledek se tentokrát dostavil. Chválu by si zasloužil každý z nás. Ačkoliv to byl týmový výkon, nejen my jsme spozorovali, že základním pilířem úspěchu či ten kdo častokrát řádně zatáhl za pomyslné lano byl Honza Koblížek, strávil na hřišti hodně času, jezdil a hlavně tvořil. Právem se stal nejlepším hráčem turnaje.
Bylo by i pár negativních bodů co se týče docházky, přece jen naše základna je poměrně velká a na turnaje jezdíme v malých počtech, kde kdo se musí přemlouvat... škoda mluvit. Přebývají ve mně teď velice pozitivní pocity, který doufám zažijeme i za rok. Těším se na další turnajovou sezónu!
Mimojiné jsme byli za náš výkon obdarováni asi 12 kilovou kýtou, vrhneme se na ni a na nějakej ten spiritus tuto sobotu v hospůdce „U Kotlantů“ ve Smržově. Všichni hráči (každý může dovést i jednu přitelkyni) a přátelé klubu vítáni ;) Podrobnosti už brzy. Více o turnaji snad už brzy na http://www.santus.dobruska.cz/uvod.html
Stručně od začátku. Na Sobotu pohodová sestava: Pospa Jr., Cermi, Pospa Sr., Kobla, Kotlas, Kubel, Majkl, Tomáš Slavíků. V sobotu jsme suveréně vyhráli skupinu, největším problémem bylo dohodnout se kdo dá v posledním zápase kolik gólů. 
Na druhý den nás opustil Pospa Sr. Cermi měl v záloze (i na soupisce) několik koní, se kterými se počítalo takže to nevypadalo na problém...jenže plány se začaly hroutit jak domeček z karet. Nejdříve dohodnutý Méďa napsal, že nemůže. Doufali jsme, že se nám podaří přemluvit jednoho ze dvojce Johny, Včelda, kteří, řekněme, plnili své rodinné povinnosti, ale nepovedlo se. K tomu se zranil Kubel, ani s ním jsme na neděli nemohli počítat. Narychlo, v sobotu pozdě večer, jsme tedy sehnali Fíka, jenže ten ráno nedorazil... 
V neděli nás tedy, na poslední chvíli, doplnili Koblovi kamarádi „Nádor“ a „Hojda“. Nedělní zápasy byly pochopitelně z těch těžších, přesto jsme to více měně v klidu zvládli, po dvou výhrách jsme si zajistili první místo ve skupině a díky dvoum zmíněným borcům jsme ušetřili síly (snad to nezní hloupě). Na řadu přišlo osmifinále, zlomový zápas, se kterým Crickets mají pravidelně problémy. Až zvládnutím tohoto zápasu můžeme mluvit o úspěchu. V tomto bodě našeho příběhu musím vyzdvyhnout Lukáše Kubelku, který se na nás přijel podívat a ač zraněn, nevydržel a zapojil se do vyřazovacích bojů – tomu říkám přístup ;) 
Osmifinále bylo nervy drásající drama. V první půlce jsme inkasovali, Cermi byl přetlačen borcem ve žlutým a Koblou tečovaná polostřela ovpravdu nešťastně skončila v naší síti... Jeli jsme dál, šance na obou stranách, náš tlak se stupňoval, emoce byly na pochodu (asi 3 žluté karty v náš prospěch;)). V závěru utkání po rychlém rozehrání autu příslo vytoužené vyrovnání z Kubelovy kopačky. Nerozhodný stav vydržel až do konce utkání. Na řadu přišly penalty, Crickeťáci proměnili všechny tři a soupeř ve třetí serii minul. Byli jsme ve čtvrtfinále. Třikrát hurá. Ve čtvrtfinále jsme těžili z rychle vstřeleného gólu (Tomáš se super otočil a brankáři nedal šanci). Následně jsme zodpovědně bránili a čekali na šanci, která opravdu přišla a po Kubelově příhře skóroval Kobla. To jsme trochu povolili z naší koncentrace a hned z rozehry inkasovali, přesto jsme výsledek udrželi - 2:1 a semifinále. Semifinále bylo spíše taktickou bitvou, kde nikdo nechtěl udělat chybu. Super šance jsme měli dvě, Tomáš „narval“ tyčku ze svého klasického úniku a Kotlas vyslal pumelici, kterou vytáhl skvělý golman protivníků v modrých dresech. Takže opět penalty, stejní střelci. Cermi tentokrát hned první penaltu nedal, naštěsti soupeř rovněž, Pospa chytil! Kubel dal. Soupeř přestřelil. Sláva dal a šlo se do finále. Ve finále nás čekal Gemaspol Jeseník. Kluci jezdí do Dobrušky už 9 let tuším a z toho byli asi 4krát na bedně takže žádný ořezávátka. My strach neměli. I když informace, že se hraje 15min x 2 nás nemohla potěšit. Hráli jsme přeci jen se dvěma na střídání. Zápas to byl vyrovnaný, asi v 10 min jsme inkasovali, vlastňák si dal štístko Kotlas ;) Stále jsme drželi krok. Na začátku druhé půle, ve vší úctě k rozhodčím a lidským chybám, byl písknut faul na hranici vápna (obráceně – tedy proti nám;)). Ze standartní situace jsme inkasovali a to nás dost psychicky nalomilo, ovládli nás na chvíli emoce, pustili jsme se do soupeře, nastřelili jsme tyčku... Jenomže hrát otevřeně se nám nevyplatilo. Inkasovali jsme ještě dvakrát. Za stavu 4:0 v náš neprospěch jsme ještě dokázali navázat na naší hru z předchozích zápasů a soupeře ještě přitlačili, zkorigovali jsme na 4:1, víc jsme za silného deště posledních minut finále nedokázali. Soupeř si vítězství zasloužil a my si asi vybrali už příliš štěstí v předchozích zápasech, nemluvím o únavě, která nás zužovala. Skončili jsme 2. na velkém turnaji a přepsali tak historii, největším úspěchem LSC Crickets je 2. místo na 20. ročníku Dobrušského poháru. 
Dřeli jsme makali a výsledek se tentokrát dostavil. Chválu by si zasloužil každý z nás. Ačkoliv to byl týmový výkon, nejen my jsme spozorovali, že základním pilířem úspěchu či ten kdo častokrát řádně zatáhl za pomyslné lano byl Honza Koblížek, strávil na hřišti hodně času, jezdil a hlavně tvořil. Právem se stal nejlepším hráčem turnaje. 
Bylo by i pár negativních bodů co se týče docházky, přece jen naše základna je poměrně velká a na turnaje jezdíme v malých počtech, kde kdo se musí přemlouvat... škoda mluvit. Přebývají ve mně teď velice pozitivní pocity, který doufám zažijeme i za rok. Těším se na další turnajovou sezónu! 
Mimojiné jsme byli za náš výkon obdarováni asi 12 kilovou kýtou, vrhneme se na ni a na nějakej ten spiritus tuto sobotu v hospůdce „U Kotlantů“ ve Smržově. Všichni hráči (každý může dovést i jednu přitelkyni) a přátelé klubu vítáni ;) Podrobnosti už brzy. Více o turnaji snad už brzy na http://www.santus.dobruska.cz/uvod.html